|
|
Richard Nixon a jeho pohled na komunismus mezi lety 1950 a 1960
Bandžak, Richard ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl potvrdit či vyvrátit tezi, že Richard Nixon využíval otázky komunismu zejména jako politický kalkul, který přizpůsoboval aktuální politické a společenské situaci. Richard Nixon byl výrazným americkým republikánským politikem dvacátého století, který si po druhé světové válce vybudoval během poměrně krátké doby pověst bojovníka proti komunismu. Svou senátorskou kampaň v roce 1950 například postavil na protikomunistické rétorice útočící na jeho oponentku. Silná protikomunistická rétorika pro něj v této době byla typická spolu s hlasitou kritikou Trumanovy administrativy. Během svého úřadování na postu viceprezidenta však od této agresivní taktiky postupně opustil. Vezme-li se v úvahu například jeho pozdější prezidentská iniciativa v sedmdesátých letech na sbližování s komunistickou Čínou, stojí za úvahu, nakolik byl jeho protikomunistický postoj pouhým politickým kalkulem a nakolik měl ideový základ.
|
|
|
Vztah senátu a vlády
Nytra, Aleš ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce věnuje svou pozornost vztahu Senátu a vlády. Popisuje oblasti, ve kterých dochází k jejich spolupráci nebo střetům a nastiňuje budoucí možnou úpravu jejich vzájemných vztahů v rámci ústavního systému. V této práci je naznačeno, že i když Senát nemá (tak jako Poslanecká sněmovna) možnost vyslovit vládě důvěru či nedůvěru, přesto je jeho vztah vůči vládě významný.
|
|
|
Richard Nixon a jeho pohled na komunismus mezi lety 1950 a 1960
Bandžak, Richard ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl potvrdit či vyvrátit tezi, že Richard Nixon využíval otázky komunismu zejména jako politický kalkul, který přizpůsoboval aktuální politické a společenské situaci. Richard Nixon byl výrazným americkým republikánským politikem dvacátého století, který si po druhé světové válce vybudoval během poměrně krátké doby pověst bojovníka proti komunismu. Svou senátorskou kampaň v roce 1950 například postavil na protikomunistické rétorice útočící na jeho oponentku. Silná protikomunistická rétorika pro něj v této době byla typická spolu s hlasitou kritikou Trumanovy administrativy. Během svého úřadování na postu viceprezidenta však od této agresivní taktiky postupně opustil. Vezme-li se v úvahu například jeho pozdější prezidentská iniciativa v sedmdesátých letech na sbližování s komunistickou Čínou, stojí za úvahu, nakolik byl jeho protikomunistický postoj pouhým politickým kalkulem a nakolik měl ideový základ.
|
|
|
Právní garance nezávislého výkonu mandátu člena parlamentu
Částková, Eva ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Jičínský, Zdeněk (oponent) ; Gronský, Ján (oponent)
Překládaná disertační práce je věnována právní úpravě nástrojů představujících garance nezávislosti člena parlamentu při výkonu jeho mandátu. Cílem práce je zejména přinést ucelený pohled na problematiku ochrany nezávislého výkonu mandátu člena parlamentu, zhodnotit právní úpravu platnou v České republice a najít odpověď na otázku, zda a nakolik je právní úprava platná v České republice kompletní a účinná, jakož i de lege ferenda k ní nabídnout možné alternativy. Nezávislost člena parlamentu musí být zaručena s ohledem na všechny stránky výkonu jeho mandátu. Nezávislost člena parlamentu je nezbytnou podmínkou pro výkon jeho mandátu takovým způsobem, který mu umožní čelit vnějším tlakům, a to nejen od orgánů jiných státních mocí, ale i od jiných subjektů či jevů (zejm. tlak veřejného mínění). Nástroje, které chrání nezávislý výkon mandátu, napomáhají i tomu, aby členové parlamentu měli možnost plnit své poslání svobodně, a v konečném důsledku tvořili plně funkční parlament. Předkládaná disertační práce se zabývá tématem parlamentní imunity, a to zejména té z jejích částí, která představuje ochranu svobody hlasování a projevů, otázkou stanovení funkcí neslučitelných s výkonem mandátu člena parlamentu resp. s mandátem jako takovým, problematikou opatření předcházejících vzniku možného střetu osobního...
|
|
|
Parlamentní imunita: Studie č. 1.207
Částková, Eva ; Pecháček, Štěpán
Parlamentní imunita je chápána jako nástroj preventivní ochrany, jako institut, který vznikl za účelem ochrany činnosti zákonodárného sboru jako celku. Jeho smyslem je chránit parlament prostřednictvím ochrany jeho jednotlivých členů. Nejedná se tedy o ochranu členů parlamentu jako soukromých osob. Není proto možné chápat imunitu jako osobní privilegium zákonodárců, jako výsadu udělenou v jejich prospěch, ale jako privilegium parlamentu a zprostředkovaně pak i osob, které jej tvoří. Imunita představuje funkční privilegium, je udělena parlamentu a jeho členové jsou chráněni jen proto, že jsou jeho členy. Studie obsahuje historický a teoretický výklad parlamentní imunity, stejně tak jako příklady její úpravy ve vybraných zemích. Zvláštní část práce je věnována popisu platné úpravy v České republice.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.